Informační centrum Šternberk
Horní náměstí 2
785 01 Šternberk
Jeden z prvních výběžků Nízkého Jeseníku do Hanácké roviny obepíná ze všech stran zástavba malebné vesnice Dolany. Najdete ji mezi Olomoucí a Šternberkem, a právě na zmíněném ostrohu se povalují dávno omšelé zbytky kamenných zdí. Tak tomu je již od dob husitských válek, do kterých zde stával klášter kartuziánského řádu.
Kartuziáni do Dolan přišli z Tržku u Litomyšle. Právě sem je pozval litomyšlský biskup Albert ze Šternberka roku 1378. Zde ale klášter spíše živořil, a tak se brzy začalo jednat o přemístění konventu do některé ze šternberských moravských držav. Volba padla na vesnici Dolany. Základní kámen dolanského klášterního kostela položil roku 1390 markrabě Jošt a kartouza sama byla, alespoň ve svém základním rozvrhu, dokončena roku 1396.
Existence kláštera nebyla dlouhá. Vypukly husitské války a kartuziáni volili raději dobrovolný odchod za pevné hradby biskupské Olomouce. A udělali dobře. Roku 1425 se kláštera skutečně zmocnili vojáci husitského hejtmana Dobrše z Tvorkova, kteří jej s pomocí okolních vesničanů přeměnili na opevněnou baštu, z níž ohrožovali sousední Olomouc. Tento scénář se pak opakoval ještě jednou, a tak v roce 1437 olomoučtí měšťané kartouzu raději odkoupili a nechali ji zbořit, aby z ní nebylo možné znovu udělat opěrný bod při nájezdech na blízké město.
To, že byl klášter zbořen bez násilí, umožnilo novodobým archeologům důkladně zmapovat a virtuálně zrekonstruovat gotické objekty v původní podobě, nezměněné pozdějšími úpravami. Množství nalezených dochovaných architektonických detailů prozrazuje, že klášter byl budován velmi citlivě s orientací na tehdejší moravskou stavitelskou školu.
Kromě vykopávek se do dnešních dnů zachovalo ještě další významné dědictví kartuziánského řádu. A sice klášterní knihovna, kterou s sebou mniši převezli do Olomouce, kde byla v jejich majetku až do zrušení zdejšího kláštera v roce 1782. Část rukopisů, asi 130, byla převezena do jiných klášterů a tvoří významný fond středověké literatury, velká část – dalších asi 123 kusů je dodnes základem sbírky olomoucké Státní vědecké knihovny.
Z Kartouzky v Dolanech se stalo turisty hojně navštěvované místo.